Přibližně 70 % obyvatel u nás žije ve městech a spolu s nimi často obývají jejich domovy i široce oblíbení čtyřnozí přátelé. Život ve městech má pro lidi bezesporu řadu výhod, ale nese se sebou i stinné stránky, které mají vliv také na zvířata. Pro psy a kočky je život ve městech stresující záležitostí; denně se musí vypořádat s nadměrným hlukem, otřesy vyvolané tramvajemi, ale i znečištěním prostředí. Pro lepší představu, plíce především malých plemen psů vypadají po čase jako plíce dlouholetého těžkého kuřáka :/. Kromě prostředí má velký vliv na zdraví také genetika a v neposlední řadě výživa. Genetickou výbavu našeho pejska, fenky, kocoura či kočičky ovlivnit nedokážeme. Přestěhovat se někam do zdravějšího prostředí je také pro řadu z nás nereálné. Zato výživa přináší řadu možností, jak našim věrným kamarádům pomoci lépe zvládat stres a tím do určité míry ovlivnit i jejich zdraví.

Základem, pro zvládnutí každodenních stresů, by měl být kvalitní spánek. Ve spánku za tmy se v mozku (v šišince) produkuje hormon melatonin. Jeho produkce je nejvyšší mezi 22:00 a 3:00 hodinou ranní. Vysoké koncentrace melatoninu optimalizují fyziologický průběh spánku, navíc u řady obratlovců je melatonin úzce spojen se zimním spánkem (hibernací). Melatonin v mozku vybavuje nejen pocity ospalosti, ale zasahuje také do činnosti pohlavních žláz (u některých zvířat urychluje u jiných oddaluje pohlavní dospívání,..). Mimojiné také podporuje hojení ran. Celková denní produkce melatoninu je vyšší v zimě než v létě. Světlo, a to i umělé, jeho produkci totiž tlumí. Melatonin je syntetizován přes serotonin z tryptofanu (esenciální aminokyselina). Sám serotonin, který se podílí na přenosu vzruchů (neurotransmiter) v CNS, je u lidí chápán jako regulátor dobré nálady přičemž jeho nedostatek je spojován s celkovou depresí, podrážděností až agresivitou, proto je často přezdíván jako „hormon štěstí“. Pro kvalitní spánek je tedy velmi důležitá dostatečná koncentrace melatoninu, pro bdění zase serotoninu (v zimním období se přeci sami cítíme „pod psa“). Jak je výše uvedeno, obě tyto životně důležité látky jsou původem z tryptofanu. Tryptofan je aminokyselina, která je hojně zastoupena v řadě potravin, kterými jsou např.: krůtí maso, sýry, tuňák, losos, vajíčka, banán, kešu oříšky, ale i např. zelený ječmen, chlorela, chia, dýňová či konopná semínka). Podpořit produkci serotoninu můžeme také zařazením špenátu či kapusty do jídelníčku, ty kromě hořčíku zlepšujícího duševní výkon, obsahují také řadu B vitamínů, bez kterých syntéza neprobíhá tak snadno. U našich psích kamarádů toto platí stejně. Dejte si spolu tedy krůtí steak, zatemněte okna, vypněte všechny kontrolky (zvláště ty se studeným světem – modrá, bílá) a choďte si pravidelně lehnout ještě před 22.00 hodinou.

Neméně podstatné jsou také omega 3 mastné kyseliny. Tyto mastné kyseliny jsou denně skloňovány pro své široké blahodárné účinky (na kůži, srst, srdce, imunitu, funkci vnitřních orgánů, apod.). Zároveň tyto kyseliny z velké části tvoří mozek. Bylo např. prokázáno, že štěňata fen, u kterých byl ve stravě v době březosti a kojení používán jako doplněk rybí olej (DHA kyselina), jsou mnohem učenlivější a bystřejší. Mimo jiné však omega 3, spolu s vitamínem D, dokáží optimalizovat hladinu serotoninu v mozku a jeho využití. Přidávejme tak pravidelně kvalitní rybí oleje pejskům do krmiva a oni nás odmění spokojeným výrazem.

Dalším antistresorem je již zmíněný hořčík. Hořčík má v těle řadu funkcí, jmenujme tedy alespoň některé: ovlivňuje nervovou činnost (utišuje nervový systém), uvolňuje svaly, reguluje srdeční činnost a rozšiřuje cévy, zvyšuje pohyblivost střev, zasahuje do imunitních reakcí atd. Při stresu však dochází k jeho vyšší spotřebě a jeho nedostatek se pak může negativně projevit. Pravidelně bychom tak měli pejskům zařazovat do stravy potraviny bohaté na hořčík (mléčné výrobky, ryby, maso, banány, meruňky, jablka, listovou zeleninu apod.).

V neposlední řadě je vhodné přidávat našim zvířecím obyvatelům vitamín C. Psi i kočky si jej sice dokáží vyrobit z glukózy (mláďata v menší míře), ale v době stresu se opět požadavky na tento vitamín zvyšují. Všichni ho známe jako silný antioxidant, tento vitamín má však i jiné funkce v organismu. Jednou z nich je, že pomáhá tělu dostat se rychleji do normy po stresové události, tedy lépe zvládat stres. Dobrými přírodními zdroji vitamínu C je šípek, rakytník či acerola.

Optimální výživou se dá ovlivnit zdraví. V dnešní uspěchané době je právě toto jedna z cest, jak pomoci našim věrným kamarádům užít si život naplno.

 

autor: MVDr. Kateřina Karásková, Ph.D.

Zavřít menu
×
×

Košík