V dnešní době vládne nejen na sociálních sítích boj o to, zda je pes masožravec či všežravec. Odpověď na tuto otázku není lehká. Pojem všežravec hájí především výrobci krmiv s převahou rostlinných materiálů a naopak BARFisté a výrobci krmiv postavených skutečně na mase hájí pojem masožravec. Typickým všežravcem je prase, masožravcem (karnivor) zase kočka, kam bychom ale měli zařadit psa? Vědečtí pracovníci navíc dělí zástupce masožravců na hyperkarnivorní druhy (jejich strava obsahuje >70 % obratlovců), mezokarnivorní (50-70 % masa, s určitým zastoupením bezobratlých) a hypokarnivorní druhy (jejich strava obsahuje <70 % bezobratlých).

Běžně se soudí, že pes byl domestikován z vlka přibližně někdy před 20-40 000 lety, nicméně nové studie přichází s překvapivými závěry, že pes nebyl domestikován z vlka, pouze měli s vlkem stejného předka, přičemž jejich odlišení se proběhlo někdy před 11-16 000 lety, tedy v době počátků zemědělství. V nedávné době bylo také uvedeno, že v průběhu domestikace došlo u psů k expanzi kopií AMY2B genu, tedy genu odpovědného za produkci enzymu amylázy odpovědného za štěpení škrobu. U vlků a některých plemen psů (např. Husky) však expanze tohoto genu nenastala, z čehož se dá usoudit, že na počátku domestikace byla potrava tehdejších psů bližší karnivorům, tedy odpovídala době, kdy se člověk živil jako lovec-sběrač. Na stravu bohatší na škrob se tak psí plemena přizpůsobila později, s nástupem zemědělství, přičemž některá plemena (např. Saluki) provázející člověka v oblastech, kde se datují počátky zemědělství, mají mnohem vyšší počet kopií genů AMY2B. Z toho také vyplývá, že požadavky na podíl rostlinné složky v krmivu je u psích plemen rozdílný.

V čem se pes liší od vlka?

  • velká variabilita plemen psů x uniformita u vlků
  • vývoj po narození (otevření očí,…) a počátek socializace je pomalejší u psů
  • rozdíly v chování (psi štěkají skoro na vše, vlk využívá jiné formy komunikace,… psi jsou ve srovnání s jinými zvířaty, především vlky, velmi přátelští k člověku – dáno mutací v genu na chromosomu 6 (protein GIF21)
  • dosažení pohlavní dospělosti u vlků je mnohem pozdější, říje u fen bývá i několikrát do roka, u vlčic pouze 1x za rok a v určitou dobu
  • a v neposlední řadě – anatomické rozdíly – menší hlava, mozek, čelisti, zuby (ale stejný počet), menší síla stisku čelisti a delší střevo u psů

V čem se liší pes od pravých všežravců?

  • kratší zažívací trakt s menším objemem (kratší střeva, zakrnělé slepé střevo)
  • odlišná stavba zubů (uzpůsobena k trhání potravy)
  • absence slinné amylázy
  • kyselejší obsah žaludeční šťávy (uzpůsobeno k trávení bílkovin a likvidaci patogenů)

Pes se tak svou stavbou podobá více masožravcům, ale na rozdíl od kočky dokáže efektivněji trávit ve střevech také škroby po jejich tepelné úpravě. Ve srovnání s prasetem je však schopnost využívat rostlinná krmiva mnohem nižší. Takže ať už berete psa jako všežravce či masožravce (s největší pravděpodobností je pes někde mezi), psí organismus ocení přísun kvalitních živin (především bílkovin), kterých pak stačí méně, aby byly pokryty veškeré potřeby organismu. Zároveň díky schopnosti využít sacharidy se potřeba proteinů snižuje a tím se opět snižuje i zatížení organismu.

 

autor: MVDr. Kateřina Karásková, Ph.D.


Zdroje:
Axelsson E., Ratnakumar A., Arendt M.L., Maqbool K., Webster M.T., Perloski M., Liberg O., Arnemo J.M., Hedhammar A., Lindblad-Toh K. The genomic signature of dog domestication reveals adaptation to a starch-rich diet. Nature, 2013;495(7441):360-4.
Freedman A.H., Gronau I., Schweizer R.M., Ortega-Del Vecchyo D., Han E., Silva P.M., Galaverni M., Fan Z., Marx P., Lorente-Galdos B., Beale H., Ramirez O., Hormozdiari F., Alkan C., Vilà C., Squire K., Geffen E., Kusak J., Boyko A.R., Parker H.G., Lee C., Tadigotla V., Wilton A., Siepel A., Bustamante C.D., Harkins T.T., Nelson S.F., Ostrander E.A., Marques-Bonet T., Wayne R.K., Novembre J. Genome Sequencing Highlights the Dynamic Early History of Dogs. PLoS Genet. 2014,10(1):e1004016

Zavřít menu
×
×

Košík