Člověk má ohromnou a zásadní výhodu v tom, že si může dát k jídlu prakticky kdy chce, co chce. To znamená, že i když se každý den nestravuje vyváženě, jeho tělo mu časem většinou dá vědět, že mu něco chybí, anebo ho svědomí dožene aspoň k salátu. Naši chlupatí svěřenci bohužel takový luxus nemají a o to víc jsou závislí na našem úsudku a zodpovědnosti ve výběru vhodného krmiva. Vezmeme-li to pragmaticky, pejsci jedí průměrně dvakrát denně, mezitím si obvykle “zaslouží” něco malého na zub a tím to hasne. Jak tedy zajistit, aby náš psí kamarád dostával vše potřebné pro svůj vývoj, zdravé fungování organismu a aktuální energetický výdej?

Naprosto chápu, že vyrazit do specializovaného obchodu anebo eshopu pro domácí mazlíčky může být hodně náročná disciplína. Stojíte před nekonečným či virtuálním regálem a snažíte se zorientovat mezi krásnými obaly, prestižními značkami, sem tam líbivými hesly a cenovkami. Problém je ale porozumět tomu, co je ukryto v obalech.

Základní výběr se zužuje na 3 kategorie typů krmiv: granule (tedy suchá krmiva), konzervy a kapsičky a nakonec nativní (přirozená) krmiva. 

Jak rozumět nabídce suchých krmiv pro psy?

Podívejme se nejprve na rozdělení suchých krmiv; vybrat si můžete dle kvality z tzv. ekonomických, prémiových, superprémiových a nově i holistických granulí, přičemž už tyto kategorie nejsou legislativně nijak ukotveny, tedy v praxi se jedná víceméně o marketing a rozhodnutí výrobce, kam svůj produkt zařadí. Jde tedy říci, že tohle rozdělení není pro zákazníka zrovna návodné.

Obecně lze ale odvodit, že ekonomická krmiva stojí na levnějších surovinách, tedy jiné než kuřecí maso ve složení spíše nenajdete, navíc bude spíše v podobě masové moučky a chybějící proteiny budou doháněny z rostlinných zdrojů, tedy sóji, což je bohužel jeden z nejčastějších alergenů. Samozřejmě, že absenci kvalitních surovin je potřeba schovat za různá umělá barviva a chuťony, o konzervantech nemluvě.

Prémiová krmiva už se ve složení zlepšují, kromě kuřecího většinou obsahují i podíl jiného typu masa a podíl rostlinných složek bude nižší ve srovnání s ekonomickou kategorií, přesto obvykle dominuje, co do zastoupení v celkovém obsahu. Umělé složky jsou i zde hojně zastoupeny.

Superprémiová, či ultraprémiová krmiva patří mezi kvalitní a obsahově pestrá ve srovnání se zástupci z nižších kategorií. Ve složení najdete přesněji označený typ užité živočišné suroviny, což bývá, vedle masové moučky, čerstvé a sušené maso z různých zdrojů (jehněčí, rybí, králík apod.), přičemž maso v celkovém složení dominuje nad ostatními složkami. Tato krmiva jsou navíc obohacována o další zajímavé ingredience jako například ovoce, zeleninu, bylinky, vitamíny a minerály. Velmi často se výrobci těchto krmiv zaměřují na bezobilné receptury, ve složení můžete najít například rýži, oves anebo brambory. V této kategorii je výběr poměrně široký v dalších parametrech dle koncového strávníka.

Najdeme tu klasické rozdělení dle věku psa – štěně, dospělý pes a senior, což znamená, že obsahové hodnoty jsou přizpůsobeny nutričním požadavkům v každé z uvedených etap psího života. Krmivo je možné vybírat také dle určení, což je malinko zavádějící, ale myslí se tím např. krmiva pro alergické jedince (hypoalergenní granule), psy po kastraci, psy v dietním režimu (tedy s nadváhou), na druhou stranu pak pro psy ve vysoké zátěži (obvykle pracovní plemena, závodní či tažné psy) a tak podobně.

A poslední, nejvíc trendy, kategorie jsou takzvaná holistická krmiva. Pod tímto názvem se skrývají komplexní krmiva, jejichž složení stojí na surovinách nejvyšší, tedy potravinářské namísto krmivářské kvality (potravinářská kvalita = kvalita pro lidskou spotřebu). Jsou obvykle hypoalergenní, tedy pšenici, kukuřici ani soju tam nenajdete, naopak, výrobci dbají na to, aby zdroje proteinů byly v co nejvyšší míře zastoupeny živočišným původem. O celkovou nutriční vyváženost se pak starají přírodní vitamíny, bylinky, řasy a především byste zde neměli najít žádné umělé konzervanty, barviva či dochucovadla. Je ale logické, že kvalitě odpovídá cena.

Svébytnou kategorií jsou tzv. veterinární, či klinické diety, tedy granulky, které dostanete u svého veterinárního lékaře na podporu léčby či rehabilitaci konkrétního zdravotního problému – onemocnění jater, ledvin, či srdce apod.
Pokud máte zcela normálního dospělého, zdravého pejska, gratulujeme a snad jsme vám malinko pomohli porozumět základnímu dělení. Pojďme se ale ještě podívat do vlastního složení sušených krmiv.

Pes sice není ryzí masožravec, ač se na toto téma stále vedou poměrně vášnivé diskuze, ale také není všežravec (článek na toto téma naleznete zde: Kočka není pes a pes není vlk), maso tedy potřebuje, ale nejen to. Hlavním zdrojem tzv. metabolizovatelné energie, tedy energie potřebné pro fungování bazálního metabolismu, pohybovou aktivitu, udržení tělesné teploty, atd. jsou bílkoviny (proteiny), tuky a sacharidy. A teď už je to docela jednoduché. Hledáme co nejkvalitnější zdroje těchto zásadních složek. Proteiny logicky najdeme snáze v čerstvém, resp. sušeném mase, než v masokostní moučce, nebo snad bílkovinovém hydrolyzátu, platí však že živočišné zdroje jsou pro psy vhodnější než rostlinné, přičemž bílkovin by v kvalitním sušeném krmivu pro dospělé psy mělo být mezi 15 – 30%. Tuky, pokud nejsou v dostatečném množství zastoupeny ve vstupním živočišném zdroji, doplňují se kvalitními oleji, např. lososovým, či lněným. Sacharidy najdeme především v rostlinných složkách. Z výživového hlediska jsou velice zajímavé tzv. pseudoobiloviny, například amarant či pohanka, které jsou přirozeně bezlepkové, tedy z hlediska možných potravinových intolerancí jsou sázkou na jistotu. Dále pak ječmen, oves a rýže, namísto pšenice, sóji anebo kukuřice. Výrobci začali také komunikovat, že nepoužívají GMO – tedy geneticky modifikované rostliny. Tady je už na každém, jaký k tomuto řekněme trendu zaujímá postoj.

A co všechny ty bylinky, řasy, laktobacily a další složky, kterými se různé značky na svých obalech chlubí? Jejich nutriční význam určitě není nezanedbatelný, naopak, ale otázkou je opět jejich zdroj. Přesněji kvalita vstupní suroviny; například u bylinek se mohou objevit kontaminace pesticidy, tropanovými alkaloidy anebo pesticidy (viz. nedávné testy dTestu bylinných čajů vč. čajů pro děti). Člověk aby se z toho zbláznil, kdyby měl zjišťovat jaké suroviny jsou v granulích použity a zdali mají laboratorní atesty…

Pomoci ve výběru mohou paradoxně konzervanty; pokud na obalu najdete informaci, že granulky jsou konzervovány rozmarýnovým olejem anebo tokeferoly, jste na dobré cestě. Tokeferoly jsou antioxidanty vitaminu E, které jsou velice důležité pro ochranu buněk před stárnutím a útoky nežádoucích látek. Navíc se jedná v obou případech o přírodní látku, což zní určitě lépe než konzervanty označené jako E320 nebo E450… to je dálnice, po které nechcete jet.

Pokud jste se prokousali i složením, rozhodnutí, který barevný pytel si odnesete domů je zčásti dáno i reputací výrobce, důvěryhodností uvedených informací a v neposlední řadě i doporučením spřáteleného pejskaře, či veřejnými hodnoceními.

Může se ale stát, že i přes nejvyšší pečlivost ve výběru, bude nakonec váš pejsek na miskou té nové parády stát a frfňat. Stejně jako lidi, i psíčci jsou vybíraví a co jim včera chutnalo, zítra už nemusí. Navíc s věkem se chutě malinko mění a nikdo vám nezaručí, že granule, které bez problémů zkrmujete léta, jednoho dne nepřestanou být zajímavé. Pak už je to na zdravém vyhodnocení situace, zdali to na vás drahoušek jen zkouší, anebo ne. Případně se zamyslet, zdali není na místě zkusit ještě podpořit chuť k jídlu.

autor: První psí šéfkuchař
Photo by Marek Szturc on Unsplash

 

Zavřít menu
×
×

Košík