Naše planeta se potýká stále s vážnějšími problémy, mezi ně jednoznačně patří obrovský nárůst počtu obyvatel a s tím související potřeba potravin. Nakrmit několikamiliardovou populací lidí + několik miliard zvířat je tak čím dál složitější. Vysoká spotřeba živočišných proteinů, především červeného masa a výrobků z něj, je často u lidí dávána do souvislosti s řadou civilizačních chorob např. rakovinou. Rostlinné zdroje bílkovin jsou zase běžně napadeny plísněmi, které produkují nebezpečné mykotoxiny (poškozující játra, ledviny,…). Jako jedny z možných alternativ kvalitních zdrojů bílkovin se tak jeví použití řas, medúz, ale i hmyzu jako součást krmiv a potravin.

Odhaduje se, že na světě je přibližně 1500 druhů jedlého hmyzu. Konzumace hmyzu (entomofagie) je běžně provozována v Asii, Africe a Latinské Americe. Hmyz je zde konzumován pro svou chuť a kvalitu. V Evropě a Severní Americe je to spíše módní záležitost luxusních podniků. Např. larvy císařského mola (Imbresia belina) jsou považovány za delikatesu a jejich cena je vysoká. Hmyz lze konzumovat celý, různě upravený, ve formě moučky, pasty či začleněný do jiných potravin.

U zvířat se v dnešní době používá hmyz jako složka krmiv pro ryby a drůbež (Čína, USA, Španělsko, Jižní Afrika). Nově můžeme najít hmyz i jako součást krmiv pro psy (i u nás). Většinou se jedná o hypoalergenní krmiva, která jsou bez problému přijímána.  

Nutriční hodnota hmyzu se liší mezi jednotlivými druhy, ale i mezi vývojovými stádii. Obecně však můžeme říci, že jeho nutriční hodnota je srovnatelná s některými živočišnými zdroji (maso a ryby). Obsah bílkovin je vysoký (sója v průměru obsahuje 52 % bílkovin vs. kukly mouchy domácí 62,5 % vs. larvy brněnky 42,3 %). Kvalita bílkovin, která je dána zastoupením jednotlivých aminokyselin – především těch esenciálních a stravitelností je také dobrá. Stravitelnost bílkovin i tuků je u hmyzu vysoká (přibližně 76 a 84 %). Samotný obsah tuků je však velmi variabilní. Hmyz je také dobrým zdrojem minerálních látek (především vysoký je obsah železa a zinku) a obsahuje i určité procento vlákniny.

Další nespornou výhodou hmyzu je jeho chov, který nepředstavuje takovou zátěž pro životní prostředí jako je jednoznačně chov skotu. Kráva denně vyprodukuje přibližně 500 kg metanu (což je 20x účinnější skleníkový plyn než CO2) a na produkci 1 kg hovězího masa je vyprodukováno 16 kg oxidu uhličitého (CO2). Z celosvětového chovu skotu tak pochází stejné množství skleníkových plynů jako z veškerých aut, vlaků, letadel a lodí dohromady. Katastrofické jsou v dnešní době i úbytky orné půdy, a to díky znečištění, erozi či zástavbě.

Samozřejmě každá věc má dvě strany a tak i konzumace hmyzu či jeho užití v krmivech má svá rizika. Mezi ně patří možné alergické reakce, napadení hmyzu parazity či mikroby (Salmonella, Campylobacter,…), kontaminace pesticidy (u faremních chovů minimální riziko) či vlastní produkce specifických látek ovlivňujících zdraví lidí i zvířat.

Ať už se na hmyz díváme jakkoli, řada druhů má pro nás řadu benefitů a možná je na čase, abychom mu dali větší šanci.

 

Zdroje:
Václavková E., Bělková J., Šuláková H. Využití hmyzu ve výživě monogastrů. Krmivářství 2016, 1, pp.32-34.
Belluco S., Losasso C., Maggioletti M., Alonzi C. C., Paoletti M. G., Ricci A. Edible Insects in a Food Safety and Nutritional Perspective: A Critical Review. Food Science and Food Safety, 2013, 12 (3): 296-313.
Euro magazín. České zemědělství v Evropské unii. 2016, 17 (1):1-5.

Zavřít menu
×
×

Košík